Temperování strojních součástí, technologické ohřevy nádrží a potrubí na maziva, vytápění rozvaděčů, temperování půdy ve sklenících, vyhřívání líhní terárií, podlah v odchovnách selat nebo příbytků domácích mazlíčků apod.           Aplikace popsané v tomto oddíle jsou méně častými způsoby použití topných kabelů; vyžadují odborný návrh řešení. Vždy se obracejte na dodavatele systému.

 

Technologické (doprovodné) ohřevy potrubí a nádrží

 

          Tuky, oleje a ropné produkty je z důvodu jejich konzistence při potrubní dopravě nutné udržovat na vyšší teplotě (30 – 50°C) nebo dopravovaná média nahřívat na tuto teplotu po odstávce zařízení. Při běžné okolní teplotě takovéto látky zhoustnou a jejich čerpání je nemožné. Zároveň bývají takovéto hmoty citlivé na přehřívání a je třeba důsledně kontrolovat horní mez teploty. Ohřevy realizujeme pomocí samoregulačních topných kabelů, které samy za provozu omezují nebo zvyšují topný výkon; pro vysokoteplotní ohřevy nabízíme dále topné kabely s teplotní odolností až do 200°C.

 

Živočišná výroba

 

          Temperování odchoven mláďat a stání zvířat. Aplikace je obdobná podlahovému vytápění, instalované výkony se pohybují v rozmezí 100 – 200 W/m2; menší zvíře=vyšší měrný výkon. Topné kabely je třeba chránit před agresivními výkaly.

 

Rostlinná výroba - vytápění skleníků a pařenišť

 

Nejčastěji se využívají dva způsoby:

• topné kabely jsou zality v betonové desce (obdobně jako při podlahovém vytápění) a na této desce může být buď vrstva zeminy 20 - 30 cm silná, nebo jsou zde rozestavěny kořenáče s rostlinami

• topné kabely lze zasypat vrstvou jemného písku 3 - 5 cm silnou, vrstvu zakrýt dlaždicemi nebo mříží (ochrana před mechanickým poškozením) a zasypat zeminou 20 - 30 cm. Topné kabely nepokládat přímo do zeminy - hrozí napékání hrudek a přehřívání topných kabelů.

 

          Při návrhu instalovaného výkonu přihlížíme k tomu, zda má být skleník vytápěn, nebo zde jde o temperování půdy kvůli prodloužení vegetačního období. V prvním případě vychází instalovaný výkon z tepelných ztrát skleníku, ve druhém případě zpravidla postačuje instalovat 80 - 90 W/m2.

          Pro regulaci lze využít buď regulátory s vyšším krytím umístěné ve skleníku, nebo termostaty umístěné mimo objekt v rozvaděči. Volba senzoru opět závisí na tom, zda jde o hlavní vytápění nebo temperování. Při vytápění použijeme prostorový senzor, který bude snímat teplotu vzduchu; k doplňkovému temperování kabelový senzor uložený v ochranné trubce v zemině.

 

Základy mrazících boxů a zimních stadionů

 

          U podkladních betonů může během dlouholetého provozu dojít ke snížení teploty až k hodnotám okolo -10°C. Výsledkem je narušení podloží pod stavbou, pohyb vrstev a zhoršení statických vlastností konstrukce. Vzhledem k letitému provozu se instalace tepelných izolací může projevit jako nedostatečná. Je třeba vytvořit tepelnou clonu, která by zabránila promrznutí podloží. Do podkladních betonových desek se vkládají elektrické topné kabely, které při prochladnutí izolačních vrstev dodají potřebné teplo. Instalované výkony se pohybují v rozmezí 20 – 30 W/m2, rozteče smyček max. 40 cm. Regulace pak snímá teplotu kabelovým senzorem z roviny topných kabelů. Vzhledem k nutnosti zabezpečit absolutně spolehlivý provoz se často tyto systémy zdvojují – souběžně jsou uloženy pracovní a havarijní okruhy.

          V mrazírnách je také často požadováno temperování dveří mrazících boxů. Topný kabel uložený do dveřního rámu udržuje jeho teplotu na bodem mrazu a nedochází k přimrznutí dveří ani poškození dveřního těsnění.

 

Ohřevy zrajících betonů

 

          Na staveništích se často odlévají betonové konstrukce i v podzimních a zimních měsících. Pro zrání betonu je třeba udržet jeho teplotu nad bodem mrazu. Návrh instalovaného výkonu je třeba určit výpočtem; např. při tloušťce betonu 30 cm se měrný výkon obvykle pohybuje okolo 30 – 60 W/m2 povrchu.

 

Vysoušení zdiva

 

          Topný kabel vložený do stěny ohřívá a vysouší zdivo. Na vnitřní stěně se zhruba v úrovni podlahy odkryje omítka a do vodorovné spáry mezi cihly vložte topný kabel. U silných stěn doporučujeme vést kabel dvojitě – jednu smyčku v úrovni podlahy, druhou asi o 30 cm výše. Ohřev bývá řízen časově – hodinami nebo signálem HDO po dobu nízkého tarifu („noční proud“).

 

Fotbalová hřiště

 

          V jarním a podzimním období je tímto způsobem prodloužena sezóna, rozpouštěn sníh a vysoušen terén. Od sezóny 2003/2004 je to nutný požadavek pro uznání hřiště za způsobilé pro zápasy 1.ligy. Pro vysoušení vlhké půdy je dostatečný výkon cca 80 – 90 W/m2; k rozpouštění sněhu a ledu výkony okolo 150 W/m2. V praxi se topný systém rozděluje na dva okruhy a je spínán kaskádově 50/100 %. Pro regulaci je třeba snímat teplotu terénu a případně i vlhkost. Podobně jako u podlahového vytápění je i zde investiční náročnost přibližně poloviční oproti trubkovým systémům.

 

Temperování rozvaděčů

 

          Zabraňuje kondenzaci vlhkosti a svorkovnicích. Odhadem průměrný instalovaný výkon se pohybuje okolo 1W/10l objemu rozvaděče. Použít lze speciální topná tělíska řízená v závislosti na teplotě nebo relativní vlhkosti vzduchu uvnitř rozvaděčové skříně. Dalším možným řešením je instalovat smyčku samoregulačního topného kabelu – kabel si svůj výkon řídí sám podle okolní teploty.